preloader
Jste na stránce: O knihovně Historie knihovny Dějiny knihovny ve Frýdku


DĚJINY KNIHOVNY VE FRÝDKU

Veřejná knihovna města Frýdku vznikla spojením matiční knihovny s knihovnami spolkovými a byla po uspořádání třítýdenního státního kurzu pro knihovníky zreorganizována podle platných knihovnických předpisů.

Svaz osvětový v Praze zaslal v září roku 1921 knihovní radě ( k rukám starosty obce) doporučení, aby se při zakládání a doplňování knihovny, ať už obecní nebo spolkové, obraceli na Svaz osvětový.

Zřízení a otevření Městské knihovny ve Frýdku předcházela řada jednání. Ustavující schůze české knihovní rady města Frýdku se konala ve sborovně dívčí měšťanské školy dne 31. května 1922. Na schůzi dne 26. června 1922 bylo zvoleno předsednictvo knihovní rady. Předsedou se stal ředitel Jindřich Závodský, pokladníkem katecheta Josef Tyleček a jednatelem učitel Alois Mucha. Toho dne bylo na programu mj. i jednání o převzetí knihovny odboru M.O.L., byly dány různé návrhy na její převzetí. Knihovna M.O.L. v té době měla asi 500 knih, které byly oceněny částkou 12 000 Kč. Odbor nabídl její odkoupení za částku 6 000 Kč.

Vznik Městské veřejné knihovny ve Frýdku je datován dnem 28. říjnem 1922. Knihovníkem byl jmenován odborný učitel Karel Kalus, který tuto práci vykonával do roku 1932. Ve svých začátcích měla tato knihovna ve fondu pouze 404 vlastních knih, které tvořily kdysi knihovnu "Těšínských novin" a knihovnu frýdeckého Sokola. Dalších 349 knih bylo vypůjčených od Matice osvětové lidové. Všechny tyto knihy, které byly uloženy v bednách na půdě na Bruzovské ulici a u pana Lebedy, připravil odb. učitel Kalus k půjčování a pořídil k nim seznamy.

Karel Kalus (1884-1961) byl vlastenecký učitel a kulturní pracovník. Z několika spolkových knihoven vytvořil městskou veřejnou knihovnu a deset let pracoval jako její knihovník. V dalším roce svého trvání obdržela knihovna subvenci ministerstva školství, vypůjčené knihy byly vráceny a nahrazeny novými. V knihovně se půjčovalo až do roku 1929 vždy ve středu a v pátek od 15 -19 hodin, v neděli od 8 -11 hodin. Protože se půjčovalo i v neděli (zpočátku zdarma a od roku 1923 za poplatek 20 hal.), navštěvovali frýdeckou knihovnu čtenáři nejen z Frýdku, ale i z Nových Dvorů, Lipiny, Bašky, Dobré, Sedlišť a řady dalších obcí z okolí Frýdku.

Knihovna byla pravidelně doplňována novými knihami, rovněž MŠANO udělovalo frýdecké knihovně subvence na nákup knih.

Kniha mluví ke čtenáři. V roce 1925 byly snahy o založení veřejné čítárny. V knihovně se objevily časopisy pěti politických stran, ale čtenáři o ně nejevili velký zájem. Proto byla čítárna 1.1.1926
zrušena. Do knihovny byly zakoupeny jiné časopisy -Český svět, Zlatá Praha, Vynálezy a pokroky.

Na oslavu 10. výročí založení Československé republiky byla zřízena v roce 1928 v Lipině pobočka městské knihovny, která v té době měla 345 knih.

V roce 1922 pracovaly vedle sebe dvě knihovní rady -česká a německá. Z celkového rozpočtu 28 000 Kč připadalo na českou knihovnu obecní 80,13%, na německou 19,87%.

Z 15.března 1930 pochází dopis adresovaný Městské radě ve Frýdku: "´Podepsaná česká knihovní rada města Frýdku dovoluje si zdvořile žádati, aby pro českou knihovní radu bylo z uvedené částky (12 306 Kč) přiděleno 80%, tj. 9 888 Kč a pokud možno v brzku, po případě po částech, poukázáno k výplatě. Česká knihovní rada doufá, že její žádost bude slavnou městskou radou uznáno oprávněnou vzhledem k rozvoji ústřední české knihovny i její lipinské odbočky."

Městská rada přidělila z částky 12 360 Kč na českou knihovnu 75 %.

Ještě v roce 1930 knihovna neměla vlastní čítárnu, a to i přes veškeré žádosti knihovní rady. O tom, že čítárna ve Frýdku nebyla zřízena i dlouho poté, svědčí mj. i to, že o zřízení veřejné čítárny ve Frýdku usiloval výbor Pobezkydské jednoty. Ve svém článku ze dne 1.2.1936 ve Frýdecko-místeckém kraji vyzývá všechny významné spolky ke spolupráci vedoucí ke zřízení veřejné čítárny. Tato čítárna měla sloužit pro úřadování zúčastněných spolků, k umístění jejich knihoven a časopisů i novin.

Česká Městská knihovna ve Frýdku sídlila prvních deset let v budově tkalcovské školy. Řízením byl pověřen odborný učitel Kalus, který knihovnu řídil do 31. října 1932. V knihovně, která byla umístěna do budovy tkalcovké školy, se půjčovalo třikrát týdně.

V roce 1932 byl dosavadní knihovník Karel Kalus odvolán z funkce knihovníka pro nedostatečné vzdělání -neměl státní knihovnickou zkoušku, jak nařizoval zákon č. 430/1919 Sb. Skátní instruktor dr. Calábek jej na tuto skutečnost při inspekci ve veřejné knihovně ve Frýdku upozornil. Tato skutečnost se Karla Kaluse dotkla natolik, že se místa vzdal.

Rok 1932 s sebou přinesl dvě změny: knihovna byla přestěhována do nových prostor ve Frýdecké spořitelně, a řízením knihovny byla pověřena PhDr. Šretrová. Půjčování v nových prostorách bylo zahájeno 1. září 1932.

Protože Karel Kalus nemohl dál vykonávat funkci knihovníka, byl 15. ledna 1932 vypsán konkurz na toto místo. Nový knihovník měl mít i patřičné vzdělání -střední školu a knihovnický kurz. Přihlásila se pouze jediná chazečka -PhDr. Bohumila Šretrová z Prahy -doktorka filozofie se třemi semestry práv, státní zkouškou z knihovnictví a se znalostí pěti jazyků. Její přijetí nebylo právě nejvlídnější. Bývalý knihovník Karel Kalus podal stížnost k okresnímu úřadu na to, že při ustanovování obecní knihovnice v obecním zastupitelstvu byl starostou z hlasování vyloučen. Rovněž v tisku se vedlo mnoho diskuzí o tom, zda je nutno přijímat někoho nového do knihovny právě v době krize.

Další problémy nastaly s německou knihovní radou, která chtěla pro svou menšinovou knihovnu zvláštního knihovníka.

Spory se zdály natolik neřešitelné, že se dohodly všechny strany občanského bloku o podaly stížnost proti ustanovení uchazečky PhDr. Šretrové o místo městského knihovníka. Proto se do Frýdku dostavil 15. května 1932 zástupce MŠANO, aby si prohlédl knihovnu a urovnal spory vzniklé při obsazování místa městského knihovníka. A tak od 1. srpna 1932 začala pracovat ve své funkci slečna Bohumila Šretrová, které bylo stanoveno čekatelské služné" ve výši 10 400 Kč. Spory ale úplně neskončily -místo bylo totiž vypsáno s povinností vedení archívu a pamětní knihy, za což žádala městská knihovní B. Šretrová zvláštní odměnu. Obec nakonec určila odměnu ve výši 300 Kč.

PhDr. Šretrová byla pro frýdecké knihovnictví nesporným přínosem. Uspořádala řadu čtenářských besídek -o vývoji písma a českého písemnictví, vedla fotografický kurz pro fotografy -amatéry, uspořádala přednášku "O ženách a pro ženy" a sepsala "Čtenářovu příručku", jež vyšla v roce 1936. Tato příručka obsahovala nejen výpůjční řád, ale i soupis všech 6.230 sv. knih.

Knihovní rada města Frýdku v čele s předsedou Vladimírem Škutou ustanovila nejen výpůjční dobu (půjčovalo se denně kromě neděle, celkem 17 hodin týdně), ale stanovila i knihovní řád. V něm byla stanovena výpůjční lhůta -14 dnů, poplatky za půjčování a sankční poplatky. Ty činily 1 Kč za I. upomínku, 2 Kč za II. upomínku. Pokud čtenář knihy nevrátil, byly vymáhány soudně.

Pro čtenáře, kteří nebydleli ve Frýdku, byla stanovena výše zálohy za každou vypůjčenou knihu 10 Kč. Kromě toho bylo zakázáno "v knihovně kouřiti a voditi do knihovny psů."

Dr. Šretrová pracovala v knihovně až do roku 1938, kdy na její místo nastoupil Drahoslav Gawrecký, absolvent státní knihovnické školy. I jeho působení bylo pro knihovnu přínosné. Uspořádal sbírku knih, jež v roce 1938 vynesla knihovně přes 700 svazků. Rozšířil půjčovní dobu a zavedl dvakrát týdně zvláštní výpůjční hodiny pro mládež.
 

NĚMECKÁ KNIHOVNA VE FRÝDKU

Vedle české veřejné knihovny ve Frýdku existovala i knihovna pro německou menšinu. Město Frýdek uzavřelo smlouvu s místním odborem Frýdeckým spolku "Bund der Deutschem Schlesiens." V ní se mj. uvádí, že zřízená německá veřejná obecní knihovna města Frýdku se připojuje k dosavadní knihovně místního odboru Frýdeckého spolku Bund der Deutschem Schlesiens. Knihovna se spravuje jednotně výborem knihovním. Na druhou stranu se město Frýdek zavazuje opatřit jednu místnost pro knihovnu, doplnění nábytku, zajištění otopu, osvětlení a čištění místností. Kromě toho poskytne příspěvky na knihovnu a na odměnu pro knihovníka. Členy německé knihovní rady se stali: odb. učitel Otto Strecker, odb. učitel Antonín Pawlik, velkoobchodník Rudlof Zamarsky a Růžena Meixnerová, soukromnice.

V roce 1933 spolek Bund der Deutschen Schlesiens přenechal německé obecní knihovně svou knihovnu o 1096 svazcích včetně inventáře.

  zpět   nahoru   domů   tisk

 
Městská knihovna Frýdek-Místek, příspěvková organizace,
Jiráskova 506, 738 01 Frýdek-Místek, IČO: 47999721,
tel: + 420 558 113 412, +420 558 113 496,
email:info@mkfrydek.cz, info@mkmistek.cz
Zřizovatelem Knihovny FM je statutární město
Frýdek-Místek. Evidenční číslo MK ČR: 2117
Úvod  

Zpracování cookies

Používáme cookies k optimalizaci webových stránek a služeb.
  Nezbytné cookies (funkčnost stránek)
Cookies třetích stran   Youtube - přehrávání vložených youtube videí
  Google analytics - statistika návštěvnosti
Vše o cookies, které používáme.