KNIHOVNY ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY

Druhá světová válka přinesla s sebou řadu omezení. Přesto knihovny Frýdku i Místku nadále plnily své poslání.

Do frýdecké knihovny nastoupil dne 1. června 1938 nový knihovník -Drahoslav Gawrecký, absolvent státní knihovnické školy.Snažil se nejrůznějšími akcemi zlepšit úroveň frýdecké knihovny. V roce 1938 zorganizoval sběrací akci knih, která měla velký úspěch -knihovní fond se tak zvýšil o 700 svazků. Půjčovní dobu rozšířil a zavedl dvakrát týdně půjčování pro mládež.

Roční příspěvek obce v té době činil 1,60 Kč na občana. Tato částka ale nestačila k úhradě různých nákladů, a proto se knihovník ve spolupráci s knihovní radou snažil různými sběracími akcemi zlepšit finanční situaci knihovny. V roce 1938 dalo město Frýdek do rozpočtu na knihovnu pouze 8000 Kčs, i když podle zákona měla knihovna obdržet 9150 Kčs. V roce 1939 po různých sběracích akcích činil celkový příjem knihovní rady (včetně obecního příspěvku) 27.136,45 Kčs.

V čele knihovní rady stál až do vypuknutí 2. světové války Vladimír Škuta a po jeho zatčení byl zvolen předsedou její dosavadní jednatel Dominik Drobiš. Dalšími členy knihovní rady byli Bohumil Kubala, Marie Olšáková, P. Pavlus, J. Řeha, K.Kalus, J. Pětroš a knihovník Drahoslav Gawrecký a František Mazoch.

Snahou knihovní rady i knihovníků bylo i v tomto období udržet samosprávu knihovny. Po nastoupení Drahoslava Gawreckého na místo frýdeckého knihovníka se ukázalo, že jedna síla v knihovně již nestačí. Nebylo to jen rozšíření výpůjční doby a sběrací akce, ale i nárůst čtenářů a výpůjček, které vedly knihovní radu k tomu, aby byla přijata další pracovní síla. Přestože byl v platnosti zákaz o přijímání nových pracovníků, podařilo se knihovní radě získat pro knihovnu absolventku místeckého gymnázia Boženu Kubalovou. Náklady na její mzdu byly zpočátku hrazeny z prostředku knihovní rady, teprve později byla placena z rozpočtu obce. Přechdně ve frýdecké knihovně vypomáhali také městští zaměstnanci Rudolf Veverka a Zdeněk Grund.

Byl to opravdu velký úspěch frýdecké knihovní rady když srovnáme, že v Místku v téže době byl ve funkci knihovníka nadále městský zaměstnanec Václav Čabla s polovičním pracovním úvazkem.

K žádosti knihovní rady byl později v místecké knihovně přidělen k výpomoci student uzavřeného místeckého gymnázia Lubomír Pozděna, který zpočátku praktikoval v knihovně bezplatně, později mu byla poskytována knihovní radou odměna.

Tak ve frýdecké knihovně byly před sloučením s knihovnou místeckou celkem tři pracovní síly, z toho dvě síly v zaměstnaneckém poměru.

ROK 1939

Výnosem ze dne 14. břena 1939, č. 42/39-IV/4, uložilo ministerstvo školství a národní osvěty všem českým knihovnám obecním vyloučit ze svých fondů literaturu propagující myšlenky a program komunismu.

Mezi prvními byly z knihoven vyřazovány knihy českých a slovenských autorů, kteří se ve svých spisech stavěli proti fašismu, po nich přišla na řadu literatura přeložená z angličtiny, francouzštiny, němčiny , ruštiny a rovněž každá kniha, jejímž autorem byl Žid.

V souvislosti s touto vyhláškou se ve frýdecké knihovně dělala řada opatření na záchranu vyřazovaných knih. V dohodě s knihovníkem Drahoslavem Gawreckým a jeho dalšími spolupracovnicí Boženou Kubalovou byly upravovány seznamy, přepisovány a "závadné" knihy z nich byly vyloučeny a odstraněny ještě před příchodem revizních orgánů. Tyto knihy byly zabaleny a uschovány buď u soukromých osob (čtenářů) nebo u členů knihovní rady a po osvobození byly vrádeny do knihoven. Některé knihy byly v přírůstkovém seznamu označeny za ztracené nebo zničené.

O záchranu mnohých knih se zasloužil mj. i vrchní strážmist Novák z četnické stanice ve Frýdku, který předem upozorňoval na nové seznamy knih na indexu. Díky tomu byly knihy z knihovny odstraněny dříve, než se dostavila příslušná komise.

MĚSTSKÁ KNIHOVNA V MÍSTKU ZA VÁLKY

Okresní osvětový sbor v Místku rovněž vyzval obecní rady v soudním okrese místeckém k vyloučení řady knih, jejichž seznamy byly stále doplňovány a aktualizovány. A tak 29. března 1939 bylo z místecké knihovny vyřazeno 44 svazků knih (např. Olbracht -Hory a staletí, Barbusse -Oheň, Feuchtwanger -Žid Süs, Seghersová -Vzbouření rybářů aj.). Knih politicky závadných stále přibývalo, z knihovny byly vyřazovány další a další svazky, které byly předávány četnictvu v Místku.

---