Facebook Google Plus YouTube Pinterest Instagram



POČÁTKY KNIHOVEN


Stejně jako v jiných oblastech, tak i na Těšínsku, měla kniha nezastupitelný vliv na vývoj kulturního života. Domácí tradice zachovaly paměti o mnoha čtenářských střediscích. Průzkum po stopách prvních českých knihoven byl zahájen už před první světovou válkou a také v době mezi válkami, ale za nacistické okupace se část takto shromážděného materiálu ztratila.

NEJSTARŠÍ ČTENÁŘSKÁ MÍSTA

Lidová tradice za nejstarší čtenářská místa 18. století označila chalupy na samotách, na okrajích dědin i ve mlýnech ve Frýdku. V té době se především četly knihy probuzenecké doby.

SELSKÉ "KNIHOVNY"

Ještě v minulém století byly významnými kulturními centry farnosti, které měly významné místo v kulturním životě obce. Až do minulého století přetrvávala v Těšínském Slezsku tradice neformálních, utajovaných selských "knihoven." Na různých místech frýdeckého panství se scházeli "sousedi" a četli a půjčovali si české evangelické knihy. Tyto reformační a "kacabské" (zapovězené) knihy jednak napomáhaly k udržení české jazykové kultury a také plnily svůj náboženský účel.

Takovým místem byl zejména Frýdek, kde se tyto čtenářské tradice udržely nejdéle. Tkadlec a písmák Jiří Pohludka je až do své smrti v roce 1865 udržoval ve svém domě na Vršavci. Knihy tohoto období pak tvořily součást knihovny frýdeckých národovců.

ČESKÝ ČTENÁŘSKÝ SPOLEK

Národní pracovník Augustin Petr velice dobře znal poměry ve Frýdku i slezských vesnicích a snažil se posílit národní uvědomění mimo jiné i tím, že pracoval pro české spolky. Společně s tkalcovským mistrem Viktorinem Vantuchem a lékárnickým asistentem Zrubkem založili v roce 1863 Český čtenářský spolek. Čtenářské besedy se konaly v zájezdním hostinci "U mýta" (dnes Na Veselé).

Činnost spolku neměla dlouhého trvání. Spolek narážel na diskriminaci ze strany úřadů a nakonec byl po jednoročním trvání z důvodu "pěstování ruských tendencí" rozpuštěn. Přesto se jeho členové scházeli i nadále, a to v bytě Viktorina Vantucha na Bruzovské ulici.

Skupina členů tohoto spolku založila v roce 1870 Občanskou besedu, jejímž předsedou a později čestným členem se stal Augustin Petr.

JEDNOTA FRÝDECKÝCH POUTNÍKŮ

Další známé čtenářské středisko se ve Frýdku vytvořilo kolem písmáka a kostelníka Františka Gavlase. Roku 1856 založil Jednotu frýdeckých poutníků a při ní "slovanskou čítárnu a knihárnu," která obsahovala české knihy nakupované v Praze, Brně, ale také například v Uhrách. Kromě toho docházely do Frýdku polské knihy i noviny, které byly rozesílány na všechny fary na Frýdecku.




zpět     nahoru     domů
tisk




Městská knihovna Frýdek-Místek, příspěvková organizace,
Jiráskova 506, 738 01 Frýdek-Místek,IČO: 47999721,
tel: + 420 558 113 412, +420 558 113 496
email:info@mkfrydek.cz, info@mkmistek.cz
Zřizovatelem Knihovny FM je statutární město Frýdek-Místek.
Evidenční číslo MK ČR: 2117