MĚSTSKÁ KNIHOVNA VE FRÝDKU-MÍSTKU PO ROCE 1945
Po osvobození Československa v roce 1945 došlo v knihovně spojených měst Frýdku-Místku k mnoha změnám.
STĚHOVÁNÍ KNIHOVNY
Knihovna se nejprve přestěhovala do zkonfiskovaného domu po vysokém funkcionáři landsratu KURTU WILDHAGEOVI. Byly zde svezeny veškeré knihy teď už sloučené knihovny Frýdku-Místku. Prostory byly ovšem malé a nevyhovující a proto knihovní rada rozhodla o dalším stěhování. Mezitím se jednalo o zakoupení vlastní budovy pro knihovnu. Šlo o bývalou zemědělskou pojišťovnu ve Frýdku u nádraží (dnes úřad práce). Ke koupi nakonec nedošlo. Knihovně bylo přiděleno první patro. Budova ovšem patřila Okresnímu stavebnímu podniku, který sídlil v přízemí.
Knihovna obývala 14 místností, které byly prostorné a sídlila zde až do roku 1960. Užívalo se nábytku zkonfiskovaného po Němcích. Byly zde převezeny veškeré knihy ze sloučených knihoven včetně tzv. závadných, které byly za 2. světové války uloženy v bednách u důvěryhodných čtenářů, kteří je uchránili před zničením.
V ústředí pracovalo 8 sil, a to 6 pracovníků v půjčovně, katalogizaci a administrativě, 1 pracovník v knihařské dílně a 1 pomocná síla na úklid.
V těchto místnostech byla otevřena půjčovna pro dospělé čtenáře, oddělení pro mládež, knihařská dílna, kancelář, katalogizace a čítárna pro dospělé a během období, kdy se netopilo, i čítárna pro mládež. Knihy nakupovala knihovna pro sebe a pro místní lidové knihovny( dále jen MLK) z n. p. KNIHA. Pro jednotlivé MLK se vedl přesný záznam o čerpání rozpočtu na samostatných kontech.
Knihy byly stavěny podle spisovatelského čísla:
A-domácí, B-cizí spisovatelé.
Byly zařazovány vedle sebe bez ohledu nato, zda byly zábavné či naučné. Knihy pro mládež byly pod znakem M podle spisovatelů.
Knižní lístky nebyly v knihách, ale v prezenčním katalogu u půjčovního pultu a na nich označeny skupiny:
B -básně J -jazykověda P -postavy a osobnosti S -politika
Cj -cizojazyčné L -literatura P -přírodní vědy T -technika
D -divadlo ND -dějiny PK -příruční knihovna U -umění
F -filosofie NZ -cestopis R -různé Z -zábavné
Knihy byly v dobrém stavu, opravovány ve vlastní knihárně, obaleny, označeny na hřbetech a horní desce. Katalogizační razítko bylo na rubu titulního listu.
V oddělení katalogizace byly práce rozděleny následovně:
Přírůstkový seznam psal p. Huták, hlavní popisné lístky p. Kubalová a p. Kubenková, o místní katalog, autorský katalog a signatury se starala p. Konečná a p. Kaločová. Vedl se abecední seznam hlavní, autorský a místní. Do roku 1951 byly psány i lístky pro věcný a heslový katalog, ale po odchodu tehdejšího ředitele se psát přestaly.
Půjčovní systém byl obálkový, čtenáři obdrželi stvrzenku s čísly vypůjčených knih a zaplaceným obnosem. Měli možnost si vybírat z volného výběru, z knižních lístků na pultě nebo ze seznamu z roku 1952. V půjčovně pro mládež byl zcela volný výběr.
V městské kronice z roku 1947 se můžeme dočíst o spokojenosti občanů s přestěhováním knihovny do budovy u nádraží, protože k ní měli místečtí i frýdečtí občané stejně daleko. Našli se i tzv. místečtí patrioti, kteří se snažili o rozbití sloučených měst a žádali místeckou pobočku. Problém byl ovšem pouze v tom, že některým místeckým občanům bylo zatěžko navštívit knihovnu, která se nacházela ve frýdecké části.
NÁSTUP NOVÉHO ŘEDITELE
V roce 1946 byl tehdejší ředitel p. Jan Pěčonka jmenován zemským knihovnickým inspektorem a paní Božena Kubalová odešla na dvouletou knihovnickou školu do Prahy a po jejím absolvování přešla do Ostravy.
Na místo ředitele knihovny nastoupil v roce 1946 Jan Popelka. V knihovně nezůstal příliš dlouho, protože v roce 1948 přešel do tehdy nově zřízené Státní vědecké knihovny v Ostravě a na jeho místo nastoupila paní Miroslava Kubalová. Za jejího působení bylo v padesátých letech v knihovně otevřeno hudební oddělení. Půjčovaly se zde hudebniny, gramofonové desky, byl zde k dispozici i klavír. Paní Miroslava Kubalová byla v roce 1954 vystřídána ve své funkci Janem Pěčonkou, protože jezdila na různé kurzy a školení ale po svém návratu setrvala ve své funkci až do roku 1960.
V roce 1947 činily náklady na knihovnu 210 000,-Kčs, služeb využilo 422 dětských a 1917 dospělých čtenářů. Město vynakládalo na každého čtenáře okolo 100,-Kčs.
V roce 1948 městská knihovna vykazovala značné zvýšení služeb naší veřejnosti, která se stále více zajímala o hodnotnou knihu. Oproti roku 1947 přibylo 900 čtenářů dospělých, bylo jich tedy 2817.
Knihovna měla 30 945 svazků, přísun 800 knih ročně.
STÁTNÍ KNIHOVNICKÝ KURS V RAŠKOVICÍCH
Ve dnech 1. -27. srpna v roce 1949 se konal v Raškovicích čtyřtýdenní knihovnický kurs pro zájemce. Konal se v kreslírně střední školy, Zúčastnilo se jej 49 účastníků -učitelů: 30 mužů a 19 žen. Z ostravského kraje přijelo 33 učitelů, ze zlínského 13 a z brněnského 3 učitelé. Mezi přednášejícími byli i Jan Pěčonka, okresní inspektor v Místku a administrativní správce, Josef Cinmer, krajský inspektor v Ostravě, Věra Kučerová, krajská inspektorka ve Zlíně a Josef Černava, okresní inspektor tamtéž. Posluchačům kursu se dostalo nového pohledu na knihovnictví a na knihovnickou práci.
Účastníci těchto kursů, dostali po absolvování kurzu ověření, že mohou zastávat funkci knihovníka veřejné obecní knihovny v obcích do 2 000 obyvatel.
DĚJINY MĚSTSKÉ KNIHOVNY V 50. LETECH
Dochází ke změně politické situace ve společnosti, mění se i situace a postavení knihoven. Kontrolovala se vhodnost knih, prováděly se četné revize a vyřazování knih, např. protijugoslávské literatury či tzv. nepohodlných autorů.
"BUDUJEME VZORNOU LIDOVOU KNIHOVNU"
V 50. letech došlo k realizaci metodické pomoci okresních knihoven níže organizovaným knihovnám. Ministerstvo informací a osvěty vyhlásilo 7. listopadu 1950 dlouhodobou soutěž pod názvem "BUDUJEME VZORNOU LIDOVOU KNIHOVNU".
Úkolem této soutěže bylo napomáhat, aby co nejvíce lidových knihoven dosáhlo úrovně našich nejlepších knihoven nového typu. Soutěž měla předem stanovená přesná pravidla, byly vyhlášeny 3 kategorie knihoven a každá kategorie musela dodržet přesný soubor knih, činnost knihovny byla také vymezena a důležitá byla i spolupráce s osvětovými besedami.
Hlavní hlediska soutěže byla:
A) obsah knihovny
B) činnost knihovny
C) spolupráce s osvětovými besedami
D) umístění knihovny
V obsahu knihovny byl přesný seznam knih, které knihovna musela mít ve fondu, aby se mohla zúčastnit soutěže.
Této soutěže se mohla zúčastnit každá veřejná obecní a městská knihovna, která se přihlásila u příslušného okresního národního výboru. Hodnotila se vždy činnost knihovny za celý uplynulý rok.
Hodnocení prováděly okresní, krajské a ústřední soutěžní komise.
Ze zápisu z 20. 4. 1953 okresního archivu o odůvodnění návrhu okresní lidové knihovny v Místku pro krajskou soutěž Budujeme vzornou lidovou knihovnu vyplývá, že Okresní lidová knihovna měla podle návrhu ve svých 32,000 svazcích všechnu předepsanou literaturu. Doba půjčování byla denně od 9 19 hod., v oddělení pro mládež bylo otevřeno od 13 -18 hod., čítárna byla přístupná celodenně, měla k dispozici 84 časopisů, nástěnek bylo provedeno 35.
2x týdně se konala relace v rozhlase, čtenářů bylo 2,5554 z 28,000 obyvatel, což 9% výpůjček.
VYŘAZOVÁNÍ PROTIJUGOSLÁVSKÉ LITERATURY
Odbor kultury rady okresního národního výboru ve Frýdku-Místku zaslal 6. listopadu 1956 Okresní lidové knihovně ve Frýdku-Místku dopis o vyřazení protijugoslávské literatury z fondů lidových knihoven.
Podle přípisu ministerstva kultury č. j. 0116/56 o provedení očisty knihovního fondu, musel být vyhotoven seznam ve dvou provedeních. Měl obsahovat jméno autora, název knihy, přírůstkové číslo a cenu.
Knihovník a předseda školské a kulturní komise MNV museli písemně potvrdit, že očista byla provedena důsledně.
Vyřazené knihy se posílaly do Okresní lidové knihovny ve Frýdku-Místku, kde byla provedena kontrola vyřazených knih a knihy byly zajištěny k makulaci Sběrným surovinám.
REVIZE KNIH
Pravidelně v tomto období docházelo k revizím knih, odevzdávali se seznamy vyřazených knih a hledaly se knihy závadné, docházelo i k revizi učitelských a žákovských knihoven.
Vyřazené knihy nebylo dovoleno na místě ničit, každá vyřazená kniha musela být odeslána z lidové knihovny do okresní, která tyto knihy soustřeďovala a zjišťovala, zda některá kniha nebyla vyřazena omylem. V tomto případě byla vrácena příslušné knihovně. Ostatní vyřazené knihy se posílaly v pravidelných intervalech ( 2-3 měsíce) krajské lidové knihovně.
U vzácných starých tisků byla zajištěna jejich bezpečná doprava. Krajská lidová knihovna shromažďovala vyřazené knihy, literaturu studijního charakteru odevzdávala příslušným institucím a u ostatní závadné literatury zajišťovala bezpečné zmakulování.
Ředitel krajské lidové knihovny vytvořil kolektiv odborníků, s nimiž se při hodnocení vyřazené literatury radil v některých sporných případech.
Prověrka knihoven měla být prováděna kdykoliv to bylo potřeba.