OKRESNÍ KNIHOVNA FRÝDEK

Pro podporu knihoven frýdeckého okresu bylo výnosem Ministerstva školství a národní osvěty v Praze ze dne 23. května 1939 rozhodnuto, že bývalá obvodová knihovna pro Fryštátsko bude přemístěna do Frýdku. Takto zřízena okresní knihovna měla doplňovat vybranými soubory knihovny v chudých obcích okresu, jejichž knihovny měly málo svazků.

Byla ustanovena obvodová knihovní rada a za frýdecký okres v ní pracoval odborný učitel Otakar Holveka. Knihovna měla podporu i v MŠANO, které přidělilo frýdeckému okresu putovní knihovnu o 900 svazcích, z nichž byl pak fond knihoven doplňován.

Organizační řád určoval, že sídlem okresní knihovny je Frýdek. Okresní knihovnu spravovala knihovní rada, a to až osmičlenná. Zasedali v ní zástupci okresního osvětového sboru a rovněž knihovník, který měl pouze poradní hlas.

Okresní knihovna plnila především svůj hlavní úkol -opatřovat a půjčovat především hodnotná literární díla (naučnou literaturu i beletrii), která získávala koupí nebo dary. Některé knihy byly zakoupeny z podpory okresu, země nebo státu. Ty pak musely být zvlášť označeny v přírůstkovém seznamu.

Finanční prostředky získávala knihovní rada z několika pramenů -od obcí v obvodu své působnosti, od ústavů a korporací, rovněž od soukromých dárců, dále podle § 30, resp. § 75 zákona jako pro instituci určenou mravnímu blahu a vzdělání obyvatel okresu z prostředků MŠANO a nakonec i z eventuálních poplatků obcí za půjčování knih.

Pokud knihy nepocházely z přídělů MŠANO, prováděla výběr knih pro okresní knihovnu knihovní rada, jež přihlížela k návrhům okresního knihovníka. V časopise Česká osvěta se objevovala rubrika "Lidová četba", která přinášela seznamy knih vhodných pro knihovny. Rovněž MLÚ a další instituce vydávaly seznamy vhodných knih, ke kterým se při nákupech přihlíželo.

Okresní knihovník vykonával řadu knihovnických funkcí -vedl nejen věcný inventář, ale hlavně přírůstkový seznam, abecední seznam jmenný, evidenční záznam pro výběr knih do souborů pro místní knihovny s lístky evidenčními a souborovými. Rovněž vedl správní řád, seznamy knih daných na převazbu a další pomocné seznamy.

Okresní knihovna ve Frýdku půjčovala ostupňovaně soubory knih především těm obcím, které měly podle posledního sčítání méně než 300 obyvatel české národnosti, dále obcím s počtem obyvatel 301 -500, pak 501 -1000 a přitom měla nedostačující počet hodnotných a vhodných knih.

Soubory se půjčovaly zpočátku zpravidla bezplatně, později byla jediným poplatkem úhrada dopravného.

Tak i v malých obcích měli občané české národnosti možnost dostat se k hodnotné četbě.