Facebook Google Plus YouTube Pinterest Instagram



OKRESNÍ KNIHOVNA PO ROCE 1960

Dnešní podoba okresu vznikla v roce 1960 na základě zákona č.36/1960, a to z okresů Frýdek-Místek, Frenštát pod Radhoštěm, Český Těšín a Ostrava. Sloučení části okresu Český Těšín přineslo zdejšímu okresu práci s polskou literaturou, protože ve všech obcích byla od roku 1952 zřizována oddělení s polskou literaturou. Rok 1960 se stal pro knihovnu rokem velkých změn. Knihovna dostala nového ředitele, kterým se stal Jan Svobodník. Ten v knihovně působil až do roku 1992.

STĚHOVÁNÍ FRÝDECKÉ POBOČKY DO SEKEROVY VILY

Dne 1. července 1960 se knihovna opět stěhovala, tentokrát do tzv. Sekerovy vily na Slezské ulici, kde bylo dřív Lašské muzeum. Příčinou stěhování tentokrát bylo rozšiřování Okresního stavebního podniku, který do této doby sídlil v přízemí budovy u nádraží. Knihovna se nastěhovala do přízemí a 1. patra. Prostory zde byly nevyhovující, byly menší než v budově u nádraží, proto byla zrušena studovna, hudební oddělení a čítárna. V této budově bylo 20 místností. Z toho 13 místností využívala Okresní knihovna, 4 místnosti OPS a 3 místnosti sloužily jako bytové jednotky.Roční přírůstek fondu činil 3 500 svazků.

V roce 1964 se celá budova stala majetkem tehdy Okresní knihovny. Muzeum se přestěhovalo do prostor frýdeckého zámku.

V roce 1966 se jednalo o přemístění knihovny do výhodnějších prostor. Naskytovaly se 2 alternativy, a to buď v budově " Lidové jídelny " ve Frýdku, nebo v prodejně Nový byt. Protože v budově Lidové jídelny bylo nevhodné prostředí, zvláště pro dětské čtenáře a v prostorách Nového bytu nebyly místnosti o nic větší, knihovna zůstala na svém původním místě.

BUDOVÁNÍ STŘEDISKOVÉHO SYSTÉMU

V roce 1965 došlo k budování střediskového systému. Knihovna získala právní subjektivitu, plnila funkci veřejné lidové knihovny, stala se centrem jednotné soustavy knihoven v okrese, řídila práci střediskových knihoven, místních lidových knihoven a nakonec pracovala jako metodické středisko.

Šlo především o vytvoření ucelené sítě a vícestupňové sítě knihovnických služeb.

Budování sítě lidových knihoven vyžadovalo:
a) rozvíjení metodické práce
b) řešení problémů odborného, technického a organizačního charakteru
c) finanční podporu

V našem okrese to znamenalo postupné dokončování zpracování knižního fondu ve všech pobočkách střediskových knihoven.

Existovalo několik podmínek a úkolů pro činnost lidových knihoven:
1) Služby čtenářům
2) Knihovní fondy
3) Pracovníci a provoz

1) Podmínkou bylo zkvalitnění služeb zvýšením výpůjček naučné literatury, spolupráce se školami, vést žáky k návštěvě knihovny, snažit se zřizovat ve střediskových knihovnách samostatná oddělení pro děti a mládež, v městech nad 10 000 obyvatel zřídit samostatné čítárny, využívat meziknihovní výpůjční službu.

2) V českopolské oblasti bylo podmínkou mít dostatek literatury v polském jazyce, v Třinci také literaturu v jazyce ruském, německém a maďarském. Od roku 1971 bylo povinností uchovávat veškerou ediční produkci celého okresu, denní tisk odebírat pouze v knihovnách s denním provozem nebo zřídit čítárny se stálým provozem.

Ve všech střediskových knihovnách se měla rozdělit literatura pro děti a mládež do tří věkových skupin.V pobočkách střediskových knihoven bylo povinností uchovávat základní fond klasické i současné literatury. Očista knihovního fondu ve střediskových a samostatných knihovnách měla být prováděna průběžně za přímé kontroly Okresní knihovny.

Jednou z povinností Okresní knihovny ve Frýdku-Místku bylo vyřazovat pouze úplně bezcennou literaturu, ostatní uchovávat. Dodávka nových knih do poboček se měla řídit vlastními plány, u obcí do 1 000 obyvatel dodávku provádět jednou za dva měsíce, u větších obcí pak jednou za měsíc. Přidělování knih mělo být v pobočkách tak, aby byla nejméně 1 kniha na každého čtenáře. Středisková knihovna měla vydávat kompletní katalog ve svazkovém vydání.

3) Podmínkou bylo, že v každé střediskové knihovně bude pracovat profesionální pracovník, v pobočkách dobrovolník. Ředitele střediskové knihovny jmenuje do jeho funkce národní výbor řídící činnost střediskové nebo samostatné knihovny, další pracovníky přijímá ředitel, odměňování se řídí příslušnými směrnicemi ministerstva kultury. Podle možností budou přijímáni noví pracovníci se splněnými kvalifikačními předpoklady, bude umožněno dálkové studium na střední knihovnické škole, případně na katedře knihovnictví UK.

V našem okrese bylo poslední knihovnické středisko zřízeno v roce 1971, ale knihovny v Šenově, Paskově, Mosty u Jablunkova, Kozlovicích a jiných obcích zůstaly mimo střediskový systém a metodicky byly řízeny Okresní knihovnou.

Celkem bylo v okrese zřízeno 9 střediskových knihoven včetně Okresní knihovny:
Brušperk,
Bystřice n. O.,
Dobrá,
Frýdlant n. O.
Hnojník,
Jablunkov,
Raškovice,
Třinec.

Původně se počítalo se zřízením středisek v Kozlovicích a Šenově, ale nebyly zabezpečeny vhodné prostory. Zůstaly i samostatné knihovny s profesionálními pracovníky a to ve Vratimově, Krmelíně, Mostech u Jablunkova a Paskově. Do tohoto systému se nezapojily obce Pržno, Janovice a Kunčice pod Ondřejníkem.

Tato struktura přinesla úsporu času dobrovolných knihovníků, kteří se nemuseli zabývat zpracováním knihovních fondů a získaný čas mohli věnovat individuální práci se čtenáři.

Zřízením střediskových knihoven bylo dosaženo zkvalitnění evidence knihovních fondů i zpracování. Zlepšila se i majetková evidence a metodická pomoc místním lidovým knihovnám, které byly do středisek zapojeny.

Přestože všechny knihovny nebyly zahrnuty do střediskového systému, přikročilo se k experimentálnímu ověřování centrálního řízení všech veřejných knihoven Okresní knihovnou.





zpět     nahoru     domů
tisk




Městská knihovna Frýdek-Místek, příspěvková organizace,
Jiráskova 506, 738 01 Frýdek-Místek,IČO: 47999721,
tel: + 420 558 113 412, +420 558 113 496
email:info@mkfrydek.cz, info@mkmistek.cz
Zřizovatelem Knihovny FM je statutární město Frýdek-Místek.
Evidenční číslo MK ČR: 2117