Facebook Google Plus YouTube Pinterest Instagram



SPOLKOVÉ KNIHOVNY VE FRÝDKU A MÍSTKU

Nástrojem uvědomování byly v Místku české spolky. Od 80. let 19. stol. nastal jejich velký rozmach.

OBČANSKÁ BESEDA

V roce 1870 byla založena Občanská beseda ve Frýdku, v jejímž čele stanul Augustin Petr. Aktivizoval se pěvecký spolek Občanské besedy a beseda sama. Mezi staršími kulturně -politickými pracovníky se objevili např. učitelé T. Švehla a J. M. Kadlčák. Rozrostla se knihovna spolku se spisy Svat. Čech, Františka Heritese, Jana Nerudy, Aloise Jiráska, Elišky Krásnohorské a dalších. Knihovníkem Osvětové besedy byl místecký učitel Hladný. Ještě v roce 1919 pracovala její knihovna, o čemž svědčí i žádost o zvýšení příspěvků na její veřejnou knihovnu. Na základě této žádosti přidělila správní komise částku 500 Kč.

DĚLNICKÁ KNIHOVNA

V roce 1881 byla do Lipiny u Frýdku přestěhována z Ústroně arciknížecí mostárna i s dělnictvem. Objevil se tu i Hyacent Gawel, vlastník dělnické knihovny českých, polských a německých knih. Hyacent Gawel se stal velice horlivým rozšiřovatelem socialistické literatury.

MATICE MÍSTECKÁ

Již v červnu a červenci roku 1895 se projevovaly snahy založit v Místku veřejnou knihovnu, která by sloužila občanům Frýdku, Místku i okolí. Z těchto snah došlo k založení knihovny Matice místecké.

Zmínky o knihovně Matice místecké se objevují v Těšínských novinách z roku 1895. Na výborové schůzi dne 11. července 1895 bylo rozhodnuto o založení veřejné knihovny, jejímž vedením byl pověřen Dámský odbor. Základem této knihovny bylo 150 svazků knih zapůjčených akademickým spolkem Polaban. Fond knihovny byl rozšiřován z darů občanů Místku. Např. Mlčoch z Prusenic věnoval 100 vázaných knih, stejný počet daroval i Dr. Dostál. V knihovně půjčovaly dámy místního odboru Matice místecké každou středu a neděli od 13 do 15 hodin. Samotná knihovna byla umístěna v místnostech Občanské besedy a po čtyřech letech trvání měla 1.156 svazků knih.

TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL

Tělocvičná jednota Sokol byla založena na ustavující hromadě 14. září 1895 a v roce 1912 byl založen i její ženský odbor. Od počátku své existence se frýdecký Sokol věnoval i vzdělávání a osvětové činnosti. Kromě toho, že při něm pracoval pěvecký a divadelní kroužek a jednota vlastnila i kinematografickou koncesi, pracovala při spolku i knihovna. Knihy do ní byly darovány panem Václavem Jaroslavem Klofáčem z Prahy, jenž zaslal starostovi dr. Al. Jiřičnému dvě velké bedny vázaných knih, které byly použity k založení veřejné knihovny ve Frýdku pod názvem "Knihovna Vincence Praska". (Vincenc Prasek (1843-1912), pedagog, historik, filolog a vlastenecký pracovník, který se zapojoval do spolkového ruchu). Správou této knihovny byla pověřena Tělocvičná jednota Sokol.

HOSPODÁŘSKÝ SPOLEK

Ve Frýdku vznikl v r. 1895 Hospodářský spolek, který měl v r. 1912 110 knih.

AKADEMICKÝ SPOLEK OSTRAVICA

Akademický spolek "Ostravica" byl založen roku 1913 jako sdružení posluchačů českých vysokých škol a studujících posledních dvou ročníků škol středních. Založil první veřejnou čítárnu v Národním domě v Místku, pořídil dvě létací knihovny, každou po 80 svazcích, které zapůjčoval okolním venkovským obcím. Od roku 1922 nastal stálý pokles činnosti a úpadek spolku.





zpět     nahoru     domů
tisk




Městská knihovna Frýdek-Místek, příspěvková organizace,
Jiráskova 506, 738 01 Frýdek-Místek,IČO: 47999721,
tel: + 420 558 113 412, +420 558 113 496
email:info@mkfrydek.cz, info@mkmistek.cz
Zřizovatelem Knihovny FM je statutární město Frýdek-Místek.
Evidenční číslo MK ČR: 2117