UDĚLENÍ STATUTU OKRESNÍ KNIHOVNY

V roce 1952 bylo v Městské knihovně Frýdek-Místek zřízeno metodické oddělení a knihovna získala statut Okresní knihovny.

Knihovna v té době měla 8 zaměstnanců a 4 knihovníky ve svých pobočkách se zmenšeným pracovním úvazkem. V knihovně bylo zařazeno celkem 36.294 svazků knih, z toho je 3.324 svazků knih pro mládež. V roce 1953 bylo zařazeno 2.000 nových knih. Knihovna měla 2.293 registrovaných čtenářů, kteří navštívili za rok knihovnu celkem 17.545 krát a vypůjčili si 679 svazků hudebnin, 238 cizojazyčných knih, 87. 459 svazků beletrie a naučné literatury. Hudební oddělení bylo vybaveno 2.015 svazky hudebnin, diskotékou o 428 gramodeskách., studijní oddělení disponovalo 800 svazky.

Knihovna se kromě půjčovní činnosti starala o pořádání čtenářských besed, kterých bylo celkem 22, rozhlasových relací 29 a 19 nástěnných novin. Provoz knihovny byl celodenní od 8-19 hod, pracovalo se na 2 směny. Největším nedostatkem byl seznam knih. Kromě poboček v Lískovci, Sviadnově a Starém Městě, byly zřízeny od 1.10. 1954 pobočky ve Frýdku v bývalém exercičním domě na novém sídliště železáren Stalingrad a v Místku v Okresním Osvětovém domě.
 

ZÁKON O JEDNOTNÉ SOUSTAVĚ KNIHOVEN

Ve vývoji veřejných knihoven byl důležitý rok 1959, kdy byl 9. července 1959 vydán Zákon o jednotné soustavě knihoven. Tomuto zákonu předcházel ovšem delší vývoj.

Významným mezníkem československého knihovnictví byl I. sjezd českých a slovenských knihovníků, který se konal 13. a 14. května 1948 v Brně v Oblastním domě armády. Na tomto sjezdu se sešli knihovníci z veřejných i odborných knihoven. Knihovníci se tehdy shodli na nutnosti změny knihovnické práce, přikláněli se k tomu, aby se více věnovalo práci se čtenářem.

Projednával se zde návrh nového knihovnického zákona. Tento zákon měl být základnou spolupráce knihoven různého zaměření, měl zaručit čtenářům možnost si prostřednictvím své knihovny vypůjčit literaturu z knihovny jiné, pro něj nedostupné.

Prosazovala se zde potřeba hustoty knihovnické sítě, účelná specializace a dělba práce mezi knihovnami a samostatné vzdělání profesionálních pracovníků.

Většina záměrů postihla potřeby knihoven, mnoho jich bylo realizováno, ovšem ne tak rychle, jak si účastníci sjezdu představovali. Vydání projednaného zákona se připravovalo ještě dalších 10 let. V té době byly předpoklady pro rozvoj práce veřejných knihoven vytvořením třístupňové sítě -knihovny místní, okresní a krajské.

V roce 1959, 9. července byl vydán zákon č. 53/1959 Sb, o jednotné soustavě knihoven.

Základem se staly veřejné knihovny. Ústřední knihovnou jednotné soustavy byla stanovena Státní knihovna ČR. Byla zřízena rok před vydání druhého knihovnického zákona. Vznikla sloučením Univerzitní knihovny, Národní knihovny, Slovanské knihovny, Ústřední ekonomické knihovny a Ústředního vědecko-metodického kabinetu knihovnictví.

V zákonu jsou charakterizovány poslání, úkoly a práva knihoven různých druhů, určeno jejich postavení a úkoly státní knihovny ČR jako ústřední knihovny jednotné soustavy.

Samostatný paragraf je věnován síti veřejných knihoven. které se staly základem, tvořily nejrozsáhlejší síť, důležité byly i knihovny okresní a krajské, které se staly středisky metodické, bibliografické, informační a meziknihovní výpůjční služby pro všechny knihovny. Kromě toho jsou v něm stanoveny všechny principy řízení a koordinace v soustavě knihoven.

Tento zákon je rámcový, obecná ustanovení rozvádí vyhláška ministerstva školství, a kultury z 25. června 1963 č. 51 Sb., o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě a o přednostním právu knihoven při získání literatury, časopisů. Vyhláška jako jediná konkretizuje části druhého knihovnického zákona.