VEŘEJNÁ OBECNÍ KNIHOVNA MĚSTA MÍSTKU

Přesně o rok později než ve Frýdku, tedy 28. října 1923, byla otevřena veřejná obecní knihovna v Místku. Po vydání zákona č. 430/1919 Sb. přikročilo i město Místek ke zřízení knihovny. V roce 1922 jednala městská správa s majiteli spolkových knihoven v Místku o postoupení jejich knihoven obci pro zřízení obecní veřejné knihovny. Kromě toho byli vyzváni i občané města, aby darovali knihy ve prospěch knihovny. Tato akce se setkala s pochopením mnoha obyvatel města Místku. K 31. prosinci r. 1922 knihovna obsahovala 277 sv. knih, převážně darovaných. V tomto roce začala pracovat knihovní rada -Vincenc Procházka, Jasef Karlický, P.Rud.Korec, Otakar Krupička, Josef Schwarz a Josef Pytlíček. Vedením knihovny byla pověřena sl. Blandina Čížková, jež složila státní knihovnickou zkoušku a byla potvrzena dohlédacím úřadem r. 1922.

Čtenáři, měj se na pozoru!Začátkem roku 1923 pokračovala knihovní rada i obec v jednání se spolky. Jednání byla neúspěšná, neboť spolky si chtěly své knihovny udržet, pouze Občanská Beseda se s obcí a knihovní radou dohodla o podmínkách postoupení své knihovny obci. Valná hromada Občanské Besedy schválila toto ujednání a v květnu roku 1923 bylo obci odevzdáno asi 1 500 svazků knih. Po zrevidování a vyřazení opotřebovaných knih byla tato knihovna dopravena z Národního domu do obecní kanceláře na radnici. Zde byla sloučena se základem 277 sv. knih a poté přemístěna do vlastní místnosti v přízení budovy okresní politické správy.

Knihovna byla otevřena 28. října 1923 a při svém otevření obsahovala 1 300 svazků knih. Do konce tohoto roku bylo zapsáno do knihovny 297 čtenářů a vypůjčeno bylo 2 227 sv. knih. Knihovna byla doplněna i nově zakoupenými knihami a její fond se dále rozrůstal. V těžkých začátcích poskytlo ministerstvo školství a národní osvěty subvence ve formě vázaných knih. Začátkem roku 1925 sl. Bl. Čížková těžce onemocněla a téhož roku zemřela. Proto byl vedením knihovny pověřen Václav Čabla, zaměstnanec městského úřadu s polovičním pracovním úvazkem, který měl rovněž státní knihovnickou zkoušku.

Postupem času se místnosti knihovny v budově okresní politické správy staly nevyhovujícími, a proto se knihovní rada obrátila k městské radě se žádostí o poskytnutí větších a vhodnějších místností pro knihovnu. A tak v únoru roku 1933 byla knihovna přestěhována do uprázdněných místností po notářství v domě p. Kronau na Náměstí 28.října. Místecká spořitelna téhož roku darovala knihovně 146 vázaných knih, stůl a pult se zásuvkami, továrník Rundt daroval přepážku pro obecenstvo.
 

NĚMECKÁ MENŠINOVÁ KNIHOVNA V MÍSTKU

Počet obyvatel v Místku v roce 1925 činil zhruba 8.000, z toho 747 se hlásilo k německé národnosti. Podle zákona č. 430/1919 Sb. o veřejných knihovnách obecních byla povinnost zřizovat menšinové knihovny všude tam, kde žilo jinonárodnostní obyvatelstvo. Proto i Místek přistoupil ke zřízení knihovny pro německou menšinu.

Německý spolek "Deutsche Volksbücherei" nabídl městu, že se této úlohy ujme. Přestože státní instruktor knihoven pri MŠANO nedoporučoval, aby město tuto nabídku akceptovalo a raději zřídilo buď zvláštní knihovnu menšinovou nebo zvláštní oddělení, byla podle rozhodnutí městského zastupitelstva německá menšinová knihovna přidružena v roce 1925 knihovně Deutsche Volksbücherei.

Předsedou knihovní rady byl v roce 1930 Alois Sponder, jako knihovník zde v roce 1939 pracoval úředník Jan Geyer.

Příspěvek na obě stávající knihovny -českou a německou -byl od 1. ledna 1926 zvýšen na 1,20 Kč na osobu. Rozděloval se v poměru 90% pro českou a 10% pro německou knihovnu.
 

KNIHOVNA ODBOČKY SVAZU ČESKÉHO DŮSTOJNICTVA

Knihovna odbočky Svazu českého důstojnictva v Místku -Frýdku byla otevřena v Městské knihovně v Místku na Masarykově náměstí č. 27. Knihy byly půjčovány zájemcům z řad důstojníku v činné službě, v záloze i ve výslužbě, a to každé pondělí od 17 do 18 hodin.